V Brtnici, městečku se zajímavou historií, se většinou jednou za dva roky koná mezinárodní výstava Brtnické kovadliny. Vždy koncem června, nádvoří renesančního zámku, přivítá desítky kovářů, kteří zde tráví celý víkend. Jejích díla, pak vystavují jak na nádvoří, tak i v nádherných prostorách zámku. Myšlenku starou přes deset let ztělesnil jistý pan Arnold Rubeš. Svým nadšením dotáhl dílo do konce a Brtnici povýšil na hostitele několikadenní akce zaměřené na prezentaci kovářské práce.

Musím uznat, že žádná galerie by neposkytla tak úžasné prostředí jako brtnický zámek. Neskutečná krása.

A zase zde platí stejné pravidlo jako u výstavy Křehký Mikulov. Musíte mít myšlenku. Myšlenkou povýšíte dílo na ten nejvyšší piedestal. Myšlenka vás pobaví. Nad myšlenkou se pozastavíte. Prostě bez ní to není ono.

A co mě zaujalo nejvíc?

Kovář co měl v sobě „kapku“ Picassa. Španělský malíř také kladl důraz na určité partie lidského těla. Však posuďte sami.

Kovář vtipný. Nadpis „Prasečí chřipka klepe na dveře“ mě opravdu pobavil.

Váha hříchů. Údajně jí neošidíte.

Malý princ nám připomněl, že co je důležité, je očím neviditelné. Je to tak….

Robot, čert a kapitán

Byla to nádherná podívaná. I když pan Rubeš už není mezi námi, doufám, že Brtnice hrdě povedou tuto tradici další léta ……..