Proto je i první blog tak trochu seznamovací. Staré příspěvky jsem vymazala. Koho zajímá, co bylo IN v Miláně v roce 2014?
Pro začátek zkusím napsat pár slov o mně, o mé práci, o nadšení a energii kterou dávám do projektů.
Cesta k vysněnému povolání nebyla jednoduchá. Léta jsem se snažila skloubit to „stálé“ s tím „srdcovým“. Pendlovala mezi jistotou a vzrušujícím pocitem neznámého konce a kvůli společensky přijatelným záležitostem zavírala design do šuplíku s nápisem „volnočasové aktivity“…
Samozřejmě, že jsem začínala asi jako většina z oboru. Navrhovala jsem kamarádům, známým. Jako odměnu dostávala domácí zeleninu, med, kořalku a tisíce „díky“. Měnila jsem interiér u nás doma. Zkoušela barvy a doufala, že mi rodina nesebere klíče od bytu.
Všechno jsem připisovala náhodě, bojovala s pocitem „kam že se to hrabu“. Podezírala všechny kolem sebe, že jejích slova: “Jsi fakt dobrá“ jsou jen kvůli tomu, že mě mají rádi… Až do okamžiku, než se objevily projekty naprosto cizí. Projekty složité. Projekty rychlé. Projekty s příběhem… Všechny vyřešené k naprosté spokojenosti!
Spousta starých klientů se ráda vrací.
Dlouho jsem nevěděla, jak popsat můj osobitý způsob práce. Až jsem se nedávno dostala k výroku, známého francouzského designéra a návrháře Christiana Liaigre. Zní takto: „Design interiérů – to je hluboké ponoření se do toho co v něm bude člověk dělat každý okamžik dne. Kam pověsí malý ručník? Kam bude odkládat mobil a co vše si dává na noční stolek? O tom přemýšlím už v první fázi projektu“.
A to je přesně to, co vystihuje způsob mé práce! Na co je vám úžasná předsíň, když nebudete mít kam položit klíče? Na co je nádherná sedačka, když na ní budete sedět jako na nádraží? Na co je kuchyň za milion, když se vám tam na výšku nevejde váš oblíbený papiňák? O tom všem opravdu přemýšlím už v první fázi projektu. Všímám s vašeho způsobu života. Pozorně poslouchám, co říkáte. Vnímám energii kolem vás. A tím vším tvořím dokonalý základ úspěšného projektu… Nevnucují dobré nápady, něco, v čem se nebudete cítit nebo si nebudete jistý.
Tvoříme přece váš nový domov!
K navrhování nepoužívám věšteckou kouli, ale spoustu odborných zkušeností a znalostí získaných nejen v designové škole, kterou jsem úspěšně absolvovala, a během praxe, kterou za sebou mám, ale i ze školení, workshopů, mezinárodních veletrhů a designových událostí, které s oblibou pravidelně navštěvuji.
Jsem členkou sdružení Czech Deco Team. Publikuji v designových časopisech. Mám za sebou vedení workshopů pro obchodní dům Ikea, školení pracovníků společnosti Primalex a prezentace z mezinárodních designových veletrhů.
A jak řekl Christian Liaigre: „Film dokáže přinést mnoho emocí – stejné by to mělo být i s interiérem. Měl by vyprávět příběh. Tvorba interiéru je jako tvorba scénáře pro film – designér je režisér“. Tak i já, v roli pomyslného režiséra, společně s vámi tvořím příběhy plné napětí, krásných okamžiků, důležitých rozhodnutí, rozumných kompromisu, očekávání a nadšení z hotového díla.
Jelikož jedna fotka vydá za tisíce slov, podívejte se prosím na galerii. Jsou to momentky z procesu. Fotky krásného východů slunce, když vyjíždím na montáže, fotky ze setkání s klienty a workshopů které jsem vedla, fotky nadšených majitelů dětských pokojů, fotky mé designové parťačky tibetského teriéra Ely a ostatních čtyřnohých miláčků, který nás bedlivě sledují…
Prostě fotky, které vám přiblíží to nejdůležitější. Moje designérské já…
